Finančnice – variace na Polednici

U záložny lidé stáli,

z plna hrdla křičeli.

Kde jsou naše prachy, králi,

kam úspory zmizely?

Královy jim ruce kynou –

mlčte, dám vám svobodu!

Lid však kleje: piješ víno,

nás posíláš pro vodu!!!

 

Tady každá rada těžká,

ve čtvrtek i v pondělí.

Zeptejte se Klause, Ježka,

kam se prachy poděly.

 

Král jim hází hračky z věže –

Klause, Ježka, Kohouta.

Všechno marno, Klaus i Ježek,

bum bác letí do kouta.

 

Bude-li vám, lidi, zima,

bude-li se krátit dech,

chcete-li se míti prima,

čtěte si v mých dramatech.

 

Zase křičí, rudnou v líci –

čti si svoje kydy sám!

Že na vás, vy nezbedníci,

Koženého zavolám?

Pojď si pro ně, zbohatlíku,

pojď, vem si ty zlostníky!

 

A hle, kdosi bere kliku,

lodě, banky, podniky –

Jako stín se ruka plíží,

na co sáhne – otočí.

Z obýváků, ložnic, spíží

vybírá si obročí.

 

Již vztahuje černé ruce,

po chlebě i po soli –

Sametová revoluce

dneska právě vrcholí.

 

Slyšte, první, druhá, třetí,

v poledne zvon udeří –

klika cvakla, dveře letí –

EU vchází do dveří.

 

Ve mdlobách tu národ leží,

na čele se perlí pot.

Pokladna je prázdná, temná –

zbudou prachy na důchod?

 

(Anonymně, z internetu na motivy K. J. Erbena)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *